Konspirační teorie, nepravdy a mýty o 5G sítích

Bezpečnost 5G

5G sítě nejsou bezpečné, jsou plné zadních vrátek a šíří koronavirus – to jsou nepravdy, které se šíří internetem. Pojďme si popsat, jak je to doopravdy:

 

5G sítě a jejich bezpečnost

Zabezpečení nové generace sítí je na mnohem vyšší úrovni, než kdy dříve. Větší datový tok a nižší latence umožňují sofistikovanější kryptování komunikace mezi koncovými uživateli jako v tomto případě: 

Bezpečnost, společný cíl Bezpečnost, společný cíl

Bezpečnost, společný cíl

Bezpečnost, společný cíl Bezpečnost, společný cíl
 

Konspirační teorie o 5G sítích a koronaviru

Mnoho odborníků z řad vědecké obce včetně Světové zdravotnické organizace (WHO) vyvrátilo spojitost mezi sítěmi nové generace (5G) a šířením nového koronaviru (Covid-19), i přesto po sociálních sítích aktuálně kolují nepravdivé zprávy tvrdící opak. Mezi hlavní mýty doprovázející budování sítí 5G patří tvrzení, že sítě páté generace mohou potlačit imunitní systém. Rovněž se objevují zprávy, že viry mohou komunikovat prostřednictvím rádiových vln. Žádná z těchto teorií není podložena důkazy. Jak uvádí časopis dTest, spojovat neionizující záření sítě 5G s koronavirem není v souladu s ověřenými fakty, což dokládá i skutečnost, že se nový koronavirus snadno šíří i v oblastech bez pokrytí 5G sítěmi (např. Írán).

Hlavní sociální média, včetně Facebooku a YouTube, se snaží omezit šíření těchto falešných teorií, které v době pandemie pouze podporují všeobecnou paniku. Jakožto lídr v oblasti technologií 5G proto vnímáme za důležité tyto mýty společně se zástupci vědecké obce uvést na pravou míru. Také cítíme, že je naší povinností tyto fake news okolo 5G vyvracet.

Rádiové signály známe již více než 100 let

Na frekvencích, které se chystají na přenos 5G, ještě donedávna běžel mnohem silnější televizní signál, který přijímala téměř každá rodina. Televizní vysílání už všichni dobře známe a televize jsou s námi od 30. let 20. století. TV vysílání se nyní už nikdo nebojí. Mobilní telefony a vysílače přenášejí rádiové signály při frekvencích výrazně nižších, než jsou frekvence rentgenového či ultrafialového záření. Ty jsou naopak dostatečně silné, aby poškodily lidské buňky a DNA, a jsou klasifikovány jako ionizující záření. Jak uvádí časopis Fortune, spodní pásma spektra, která zahrnují vše od AM rádia přes mobilní telefony až po mikrovlnné trouby, jsou kategorizována jako neionizující záření a DNA nepoškozují. Pravidla a normy určené legislativou k ochraně zdraví před případnými účinky elektromagnetického pole jsou striktně nastaveny jak na úrovni Evropské unie, tak i samotné České republiky, a zahrnují nejnovější technologie včetně sítí 5G.

Kam spadá 5G v rámci elektromagnetického spektra:

5G a typ záření 5G a typ záření

Tyto informace byly známy již dávno předtím, než se všudypřítomné mobilní připojení stalo samozřejmostí pro miliardy lidí po celém světě. Vědecké studie stále přinášejí uklidňující výsledky a přední instituce, jako jsou americký Úřad pro kontrolu potravin a léků (FDA), Národní institut pro boj proti rakovině, či americká Federální komunikační komise (FCC), potvrzují, že používání mobilních telefonů má naprosto minimální či vůbec žádné dopady na lidské zdraví vzhledem k již existujícím bezpečnostním limitům. Stejně se k situaci staví i WHO, která prohlásila, že neexistuje žádná studie, jež by potvrdila negativní následky na lidský organismus po vystavení bezdrátové technologii.

Velká Británie čelila řadě žhářských útoků na 5G vysílače

Poté co mezinárodní zpravodajská agentura Reuters přinesla začátkem dubna 2020 první zprávy o úmyslném podpalování telekomunikačních stožárů pro 5G sítě v Birminghamu ve střední Anglii a v severoanglickém Merseyside, se naplno ukázala síla šířených pomluv a konspiračních teorií a donutila k reakci i přední politiky. Člen britského kabinetu Michael Gove fámy ohledně škodlivosti 5G sítí označil za „nebezpečné nesmysly“. Podobně se vyjádřil i ředitel britské Národní zdravotní služby (NHS) Stephen Powis, podle nějž jde o „nejhorší druh falešných zpráv“, přičemž dodal, že „mobilní sítě jsou pro nás všechny naprosto nepostradatelné“.

O situaci hovořil i ředitel mezinárodní mobilní asociace GSMA Mats Granryd, podle nějž je „politováníhodné, že útoky na komunikační infrastrukturu jsou založeny na zjevných nepravdách.“ Naléhavě proto vyzval všechny, aby důvěřovali zdravotním úřadům a aby byla zajištěna bezpečná komunikační technologie. Spojitost mezi Covid-19 a sítěmi 5G jednoznačně popřel.

Na nepravdivá tvrzení se zaměřila vedle dalších subjektů i britská organizace Full Fact provádějící ověřování údajů (tzv. fact check). Poukazuje na to, že se virus šíří i v zemích bez funkční 5G infrastruktury – například v Íránu, který byl koronavirovou infekcí významně zasažen – a dodává, že důkazy o škodlivosti 5G sítí na lidské zdraví dosud neexistují.

Ostatně i u nás v České republice máme podobné zkušenosti se šířením nepravdivých zpráv. Své by o tom mohla vyprávět starostka Jeseníku. V jí spravovaném městě měla být umístěna v testovacím provozu 5G základová stanice. Kvůli dezinformacím z Jesenického týdeníku vznikla ve městě početná skupina lidí, která se snažila stavbě zabránit, snažila se o vypsání referenda. Do vlastních rukou se rozhodl vzít situaci i muž z Jihlavska, který kleštěmi poničil devět vysílačů. Přestřižením kabelů odpojil od signálu tisíce lidí, kteří se v tu chvíli nemohli dovolat ani na záchranný integrovaný systém, a způsobil mobilním operátorům škodu za cca 700 tisíc.

Sítě páté generace nemají vliv na zdraví a nešíří koronavirus

Technologie 5G je souborem vylepšení mobilních rádiových a síťových technologií, které mohou v této kombinaci razantně zvýšit rychlost stahování a snížit přenosovou latenci v síti v porovnání se současnou technologií 4G. Tato vylepšení nejsou sama o sobě průlomovými novými technologiemi, jako je například DNA Digital Storage, jež časem nahradí pevné disky a flash paměť. Vzhledem k tomu, že je technologie 5G budována na základě znalosti mobilních technologií 2G, 3G a 4G, její evoluce je velmi dobře chápána a kontrolována.


To ostatně potvrzuje i Český telekomunikační úřad (ČTÚ), který vysvětluje, že na stejných kmitočtech, které byly v rámci aukce v roce 2020 alokovány pro sítě 5G, bylo po dlouhá desetiletí přenášeno TV vysílání z vysílačů o výkonech řádově vyšších, než jaké mohou dosahovat základnové stanice 5G. Žádný vliv tohoto vysílání na lidské zdraví nebyl popsán. Úřad zřídil speciální e-mailovou adresu 5ghoax@ctu.cz, na kterou mohou občané zasílat podobné poplašné zprávy a je připraven je na svých webových stránkách vyvracet.

V polovině dubna 2020 se k celé situaci vyjádřila prostřednictvím videa umístěného na sociální síť Twitter i Evropská komise. „Některé zdroje na sociálních sítích zneužívají současnou krizi k vyvolání zmatku a obav. Koronavirus se šíří mezilidským kontaktem, nikoliv přes komunikační sítě,“ ubezpečila komise ve videu.

Jak informovala televize Nova, varování pro veřejnost před častými hoaxy ve spojitosti s šířením koronaviru přineslo i Ministerstvo vnitra. „Dezinformace se velmi často vztahují ke geopolitickým otázkám a nejinak je tomu i v případě dezinformací týkajících se šíření koronaviru,“ uvedlo ministerstvo.

K falešným zprávám se již v létě loňského roku vyjádřilo také Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO), které zveřejnilo Informaci č. 20/2019 Národní referenční laboratoře pro neionizující elektromagnetická pole a záření Státního zdravotního ústavu. V té reaguje na rostoucí obavy a dotazy týkající se připravenosti České republiky v rámci ochrany zdraví před elektromagnetickým polem (neionizujícím zářením) sítí 5G.

Ve zprávě mimo jiné uvádí, že česká i světová legislativa disponuje již od počátku 21. století expozičními limity pro celý interval frekvencí neionizujícího záření, tedy od statických polí až po ultrafialové záření. Tyto expoziční limity jsou vystavěny na detailní znalosti interakce elektromagnetického pole a živé tkáně a jsou proto zcela nezávislé na technologii, která elektromagnetické pole generuje. Legislativa pro ochranu zdraví je tedy zcela připravena na nástup telekomunikační sítě páté generace, která v rámci frekvenčního intervalu neionizujícího záření zabírá méně než dvě tisíciny procenta.

Od nástupu prvních bezdrátových sítí před třiceti lety dosud nedošlo k celosvětové epidemii nemoci, která by byla z fyziologického hlediska nevysvětlitelná a bylo by možné ji přičíst všudypřítomnému používání mobilních telefonů fungujících na kterékoliv frekvenci. Toto samozřejmě neznamená, že můžeme upustit od pečlivého zkoumání dopadů nových technologií na lidské zdraví či nových způsobů využití rádiových vln. Všechny dosud provedené průzkumy však potvrzují, že spojitost 5G sítí s šířením virů či s jinými dopady na lidské zdraví a životní prostředí jsou zcela nepodložené. Jediným zásadním vlivem mobilních sítí zůstává, že velmi rychle šíří data a informace, včetně těch nepravdivých a škodlivých, jakými jsou třeba fake news o 5G.

 

Zranitelnost či zadní vrátka

Někteří bez jediného důkazu tvrdí, že zařízení Huawei mají tzv. svá "zadní vrátka". Nemají. Více ve videu:

„Autoritami vyžadovaný univerzální přístupový klíč je rizikem nejen v cestování, ale i v oblasti telekomunikací. Dříve či později tento klíč někdo zkopíruje a obsah soukromého zavazadla či privátní konverzace přestane být chráněn"Mika Lauhde, globální vice-prezident Huawei pro kyberbezpečnost a ochranu soukromí

Snahy o získání přístupu ke sdíleným informacím jsou s námi od prvních počátků dálkové komunikace. S rozvojem technologií a vývojem stále komplikovanějších technologických řešení začíná však široká veřejnost tápat v otázkách bezpečnosti. V poslední době se čím dál více odkazuje na pojem „zadní vrátka“ a narůstají počty těch, kteří volají po jeho vysvětlení. Co to vlastně zadní vrátka jsou a proč s nimi vývojáři tak bojují? Podívejme na celou záležitost z technického úhlu pohledu tak, aby laik stejně jako odborník byl schopen porozumět dilematu, s nímž se potýkají současní dodavatelé technologií.

Každý, kdo kdy cestoval pomocí letecké dopravy, stál před problémem zabezpečení svého zavazadla tak, aby se k jeho obsahu nedostal nikdo nepovolaný, ale zároveň nezabraňoval přístupu bezpečnostním pracovníkům letištního personálu v případě podezření na závadný obsah. Jako řešení vznikl mechanismus schválený americkým Úřadem pro bezpečnost v dopravě (TSA) – speciální zámek, který může být autoritami otevřen pomocí univerzálního klíče, aniž by k tomu byla potřeba fyzická přítomnost majitele a zároveň nedošlo k poškození zavazadla. Autority v zemích jako jsou USA, Austrálie či Japonsko mají totiž právo prohledat zavazadlo i za použití násilí, pokud nejsou uzamčena TSA zámkem.

Zámek nesoucí drobné červené označení je tak zdánlivě zárukou bezpečného a komfortního cestování. Úřad pro bezpečnost v dopravě spadá pod správu Ministerstva vnitřní bezpečnosti, které má na starosti bezpečnostní otázky týkající se veřejného cestování po celých Spojených státech. Toto řešení je tedy schváleno a regulováno americkými autoritami, ale vzhledem k rozšíření TSA zámků po celém světě má dopady i daleko za hranicemi USA – využívají jej autority ostatních zemí a většina mezinárodních cestovatelů proto cestuje právě se zavazadly opatřenými těmito zámky.

Aby mohly bezpečnostní složky získat přístup do zavazadla, potřebují k tomu univerzální klíč. Samozřejmě ve chvíli, kdy se tento univerzální klíč rozšířil do rukou autorit po celém světě, bylo jen otázkou času, než jej někdo zkopíruje. Dnes tak podobný klíč najdete například i na obchodním portálu eBay. Ke klíči se tak mohou dostat nejen povolané autority, ale i ti, jejichž cílem je odcizení věcí v zavazadle. Jediným člověkem, kdo v tomto případě nemá klíč, je ve výsledku nebohý cestovatel, který si navíc musí pamatovat číselnou kombinaci zámku.

Výroba zavazadla s TSA zámkem je dražší vzhledem k tomu, že zámky musí výrobce postoupit ke schválení TSA autoritám, jejich implementace je složitější a trvá déle. Ve výsledku má cestovatel zavazadlo, které má na první pohled krásný a bezpečný zámek, jenž ale s trochou snahy odemkne bezpečnostní pracovník stejně jako vychytralý zloděj. Cestovatel však žije v iluzi, že jsou jeho věci s tímto zámkem schváleným americkými autoritami ve větším bezpečí, protože tyto autority přeci za účelem odcizení majetku kufry neotevírají.

Výrobci jsou touto situací samozřejmě znepokojeni. Nejen že musí projít zdlouhavým a nákladným procesem schvalování zámků TSA, ale navíc celou dobu ví, že tyto zámky nijak bezpečné ve své podstatě nejsou. Z tohoto důvodu výrobci zavazadel stejně jako dodavatelé telekomunikačních technologií protestují proti univerzálnímu přístupu zvanému „zadní vrátka“ do svých výrobků či technologií, jenž vyžadují některé vládní instituce – zajištění celkové bezpečnosti obsahu zavazadla či informací v systému by s tímto přístupem umožněným „zadními vrátky“ bylo téměř nemožné. Dříve či později by totiž univerzální klíč někdo zkopíroval. Vedle škály oficiálních testovacích procedur a metod certifikací se o nabourání integrity systémů snaží také hackeři, kteří by taková zadní vrátka mohli zneužít pro nekalé účely. Dodavatelé telekomunikačních technologií se proto brání požadavkům vlád na vytvoření univerzálního přístupu, protože riziko, že by přístup objevila nepovolaná entita, která by se jej rozhodla zneužít, je příliš vysoké.

Z tohoto důvodu je proti instalaci univerzálního přístupu k systémům i Huawei. Naším cílem vždy byla perfektní péče o našeho zákazníka a bezpečnost jeho dat a údajů je proto pro nás maximální prioritou. Stejně jako univerzální zámky TSA by totiž univerzální přístup mohl vystavit zákazníka nebezpečí ztráty cenného obsahu a tomu my chceme v každém případě předejít.