5G v Česku

5G a ČR

Sítě páté generace jsou vstupenkou do technologicky i ekonomicky vyspělého světa a obrovský přínos mohou mít i pro Českou republiku. Jaký je u nás v současné době stav v rámci 5G sítí? A jak se bude 5G infrastruktura vyvíjet? Shromáždili jsme pro vás klíčová fakta i ty největší novinky.

První vlaštovky sítí nové generace

Zatímco si v Jižní Koreji již více než milion zákazníků surfovalo na vlnách 5G, čeští operátoři u nás začali sítě nové generace řádně testovat teprve v létě roku 2019. Nejprve operátor O2 a CETIN předvedli v Kolíně testovací chod mobilní sítě na frekvenci 3,5 GHz. Na displeji chytrého telefonu s 5G technologií byla spatřena impozantní rychlost až přes 500 Mbit/s a neméně zajímavá byla i latence, jejíž hodnota se pohybovala na úrovni 10 milisekund. Průměrná latence 4G LTE technologie se pohybuje kolem 23,3 až 25,3 milisekund. Tento rozdíl je doopravdy úctyhodný. Jen o pár dní později se přidal i Vodafone. Ten v Karlových Varech v rámci filmového festivalu předvedl první 5G holografický hovor v České republice. Viceprezident společnosti Vodafone pro technologie Milan Zíka byl od místa konání 54. ročníku KVIFF vzdálen 120 kilometrů, přesto se virtuálně nacházel v salonku hotelu Thermal.

Superrychlá síť poměrně záhy vyvolala nadšení i mezi státní správou a samosprávou. Ministerstvo průmyslu a obchodu společně s Ministerstvem pro místní rozvoj vyhlásilo ještě v létě roku 2019 soutěž o pět testovacích měst pro 5G sítě. Do ní se mohla přihlásit města ideálně s třiceti až padesáti tisíci obyvateli, pro která je stěžejní průmysl a ze zavedení 5G sítí by proto mohla do budoucna nejvíce profitovat.

Ptáte se, proč právě průmysl? Pro běžného uživatele totiž rychlá síť není až takovým zázrakem – prostě si na stažení filmu počkáte pár minut, namísto pár sekund. Nová generace sítě je však převratná právě v průmyslu (označujeme jako Průmysl 4.0), kde se dá využít jejich potenciál v automatizované výrobě, řízení strojů na dálku bez sebemenšího zpoždění – možností je téměř nekonečně mnoho a po úspěšné implementaci z těchto změn samozřejmě těží i běžný občan.

Koncem roku 2019 pak bylo vyhlášeno pět měst, jimž byly uděleny experimentální kmitočty pro spuštění sítí 5G a mimo jiné garantovány odborné konzultace, právo užívání označení "Smart 5G město" a dokonce i finanční dotace na konkrétní projekty. Mezi vítězi jsou Plzeň, Karlovy Vary, Bílina, Ústí nad Labem a Jeseník.

Hasičský sbor města Plzeň se rozhodl 5G technologie využít pro boj s požáry. Speciální drony by měly na místě neštěstí pomocí infračervených čidel monitorovat teplotu požáru, odhalit jeho hlavní epicentra, na která se pak mohou hasiči zaměřit, a predikovat, kam se může požár dále šířit. Naopak Karlovy Vary chtějí s pomocí sítě nove generace vyvinout digitálního průvodce a rozšířit chytrou hromadnou dopravu. Sedmnáctitisícová Bílina v Ústeckém kraji hodlá 5G síť využít mimo jiné pro vytvoření moderního kamerového systému v sociálně vyloučených oblastech a zastupitelé města Jeseník plánují sítě využít pro aplikaci určenou seniorům, která umožní ošetřovatelům péči o více klientů. Do testovacího projektu se navíc dle místostarosty Tomáše Vlazla zapojí i dvě jesenické střední školy. V soutěži zvítězilo i Ústí nad Labem, které by rádo provedlo testování autonomních dopravních prostředků na 27 kilometrů dlouhém okruhu přímo ve městě.

Potenciál 5G technologií vnímají i vzdělávací instituce. Na Vysokém učení technickém v Brně již vzniká nová laboratoř speciálně určená pro testování mobilních sítí 5G. Brněnští odborníci z Ústavu telekomunikací zde testují zatím nedostupné technologické novinky využívající připojení k 5G, jako je například dron pro velkokapacitní přenos dat, který by mohl v dobách živelné katastrofy zprostředkovat pokrytí určitého území. Oficiální otevření laboratoře je naplánováno na letošní podzim. Do budoucna by pak měla sloužit jak pro vědecká testování, tak i pro firemní konzultace. To na Vysoké škole báňské - Technické univerzitě v Ostravě již jeden 5G projekt oficiálně běží – v červnu zde operátor T-Mobile spustil první kampusovou 5G síť v České republice. Síť je primárně určena studentům, výzkumným pracovníkům a akademikům, vzhledem k zatím neuskutečněné aukci kmitočtů je však provozována na kmitočtech pro 4G.

Komerční 5G sítě

První den letošních letních prázdnin se stal důležitým milníkem pro operátora O2. Jako první oficiálně spustil komerční sítě 5G v Česku. Tentokrát již nešlo o žádné testování, nýbrž o plnohodnotné nasazení pro datové využití. Sítě 5G od společnosti O2 v současné době nabízí rychlost připojení až 600 Mb/s, což je desetinásobek reálně dosahovaných rychlostí 4G LTE. Operátor však hodlá dostupné rychlosti nadále zvyšovat. Nyní se z 5G mohou radovat především obyvatelé pražských Vinohrad, Nuslí, Pankráce a Vršovic, do konce léta by měla infrastruktura pokrýt 15 % populace Prahy a celé centrum Kolína. Síťové prvky pro provoz sítí v hlavním městě dodala společnost Huawei, pro pokrytí Kolína se O2 spojil s finskou Nokií. Od října se mezi operátory provozující 5G sítě zařadí i Vodafone, který v komerčním pilotním provozu spustí mobilní 5G síť pro pětici měst. Těmi jsou Karlovy Vary, Ústí nad Labem, Jeseník, Brno a Praha. Nově díky operátorovi Vodafone mohou dokonce cestující v pražském metru jako první v Evropě využít připojení k síti 5G.

Pro připojení k sítím 5G je zapotřebí vlastnit chytrý telefon s podporou 5G, což může být zejména na českém trhu stále celkem oříšek. Aktuálně jsou v nabídce spíše smartphony vyšší třídy běžící především na čipsetech Qualcomm Snapdragon 865 s 5G modemem Snapdragon X55, ale technologie začíná být postupně integrována i do cenově dostupnějších chytrých zařízení. Jedním z oblíbených produktů s podporou 5G od Huawei je v současné době chytrý telefon Huawei P40 Pro.

Plošně zatím 5G sítě přítomné nejsou. K tomuto je zapotřebí nejprve provést aukci, ve které se operátoři utkají o příděl rádiových kmitočtů v pásmu 700 MHz. Teprve po aukci kmitočtů může začít plošná výstavba 5G vysílačů, případně rozšíření stávajících vysílačů o nové technologie. Český telekomunikační úřad (ČTÚ) původně plánoval provést aukci kmitočtů pro 5G sítě ještě do konce roku 2019. Od té doby však došlo k několika odsunům i úpravám podmínek aukce. V současné době ČTÚ předpokládá, že aukce kmitočtů proběhne v následujících měsících a zhruba na přelomu roku by regulátor mohl předávat kmitočty operátorům. Bohužel současné podmínky aukce kmitočtů zatím napadli všichni tři velcí operátoři – O2 podalo již v červenci stížnost k Evropské komisi a následně Vodafone a T-Mobile zažalovali ČTÚ u Městského soudu v Praze. Hlavní stížností je především diskriminace. Nestandardní podmínky aukce dle vyjádření operátora O2 odradí operátory, a to i případného nováčka, od potřebných investic do 5G ve venkovských oblastech a velmi pravděpodobně způsobí zaostávání České republiky v budování 5G sítí, to znamená i zaostávání v digitalizaci ekonomiky ve srovnání s vyspělými zeměmi EU.

Pokud ještě nebyly přiděleny kmitočty operátorům, jak je možné, že operátor O2 spustil komerční sítě 5G již v červenci roku 2020? Operátor zatím provozuje sítě na frekvenci 3,7 GHz, kterou získal již v předchozí aukci. Pro celoplošné nasazení je však tato frekvence nedostačující. Vodafone bude v první fázi nasazení sítí 5G využívat LTE frekvenci 1800 MHz, konkrétně blok 40 MHz. Následně zapojí také 2100 MHz (blok 15 MHz), která bude k dispozici po vypnutí 3G sítě.

Česká vláda o 5G

Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) má ohledně 5G sítí jasno – rozvoj digitální ekonomiky a společnosti patří v současné době k hlavním prioritám vlády České republiky. Strategický dokument Digitální ekonomika a společnost, který je součástí konceptu Digitální Česko, deklaruje, že „digitální ekonomika představuje základní pilíř celospolečenských změn, které přináší tzv. čtvrtá průmyslová revoluce“. Vláda si je vědoma, že budování digitální ekonomiky nelze realizovat bez vysokorychlostních sítí a nezbytné je rovněž využití analytických nástrojů pro práci s velkými objemy dat, prvků umělé inteligence i prostředků internetu věcí při zajištění kybernetické bezpečnosti celého systému. MPO proto dlouhodobě jedná tak, aby pomohlo organizačně, legislativně a finančně usnadnit, zjednodušit a urychlit výstavbu vysokorychlostních sítí na území celého státu. Cílem je, aby nedošlo k zaostávání České republiky za současným světovým trendem v oblasti zavádění sítí a služeb elektronických komunikací. Ve strategické vizi „Implementace a rozvoj sítí 5G v České republice – Cesta k digitální ekonomice“, nastiňuje svůj dlouhodobý plán a na základě nejvýznamnějších vlastností sítí páté generace i vymezuje možnosti dalšího využití těchto technologií.

V otázce dodavatelů technologií pro sítě 5G se Česká republika a její zástupci snaží o maximální soulad s nařízeními Evropské unie, která v lednu letošního roku zveřejnila bezpečnostní EU Toolbox on 5G Security. Po jednotném postupu evropských států v případě 5G sítí volal už loni v březnu na zasedání Evropské rady premiér Andrej Babiš, přičemž vicepremiér a současný ministr průmyslu a obchodu a současně ministr dopravy Karel Havlíček potvrdil stejný záměr svým srpnovým výstupem v pořadu ČT Události, komentáře. Dle Havlíčka by unie „měla k 5G a kyberbezpečnosti přistupovat stejně, neměla by jedna země něco odmítat a jiná povolovat.“ Zároveň by Česká republika měla každého potencionálního dodavatele prověřit s ohledem na kyberbezpečnost v rámci celku, což by mělo být ukotveno v Zákoně o kyberbezpečnosti.

Co je to EU Toolbox? Jedná se o soubor bezpečnostních nástrojů, pomocí kterých lze dosáhnout koordinovaného přístupu k bezpečnému zavádění 5G sítí v rámci Evropské unie. Toolbox je vyústěním roční práce EU i členských států, přičemž se na něm výrazně podílela i Česká republika. Evropská komise vyzvala členské státy, aby do poloviny května letošního roku přijaly první konkrétní a měřitelné kroky. Do konce července pak bylo členským státům uloženo vypracování reportu o tom, jak hodlají konkrétní opatření implementovat. Vyjádření do současné chvíle není veřejně známé, bude mít nicméně zásadní vliv na budoucnost naší země. Pokud bude Česká republika v implementaci 5G zaostávat, bude významně ohrožen rozvoj prostředí, které by bylo atraktivní pro moderní podnikání.

Sám Havlíček patří mezi vládní zástupce, kteří již poukazují na benefity sítí nové generace. V nedávné době poukázal na obrovský přínos aplikace Záchranka, která bude nyní jako první v Evropě spouštět videopřenosy s využitím technologií 5G mezi záchrannou službou a volajícím. „Téma telemedicíny je velmi aktuální a jak se na příkladu aplikace Záchranka ukazuje, tak využití moderních komunikačních technologií je cestou, kterou se lze do budoucna ubírat a přinést tak prospěch všem. Pokud nová funkcionalita zachrání jediný lidský život, pak má smysl,“ uvedl v pořadu Partie TV Prima Havlíček.

Význam budování 5G sítí v České republice (Ekonomická analýza CETA (Centum ekonomických a tržních analýz)

Celá analýza ke stažení zde

Analýza CETA Executive summary:

Hrozba ztrát až 33,3 mld korun ročně + Co představují roční ekonomické ztráty nedokončené digitální infrastruktury:

Navzdory snaze vládních institucí o rozvoj moderní telekomunikační infrastruktury si Česká republika v mezinárodním srovnání nevede dobře. Umístění ČR v tzv. DESI Indexu, hodnotícím úroveň konektivity, lidského kapitálu, využívání internetu, integrace digitálních technologií a digitalizaci veřejné správy, je podprůměrné.

Důležitost rozvoje telekomunikační infrastruktury pro zvýšení konkurenceschopnosti české ekonomiky si uvědomuje řada vládních institucí, kontinuálně na tento faktor upozorňují odborníci z akademického prostředí, veřejného i soukromého sektoru. Konvergence pevných sítí a bezdrátových vysokorychlostních sítí, kterou fenomén 5G představuje, přináší velmi širokou paletu vlastností nezbytných pro rozvoj inteligentních dopravních systémů, automatizované mobility a výroby (Průmysl 4.0), vzdělávání, e-governmentu, krizového řízení, e-zdravotnictví, e-zemědělství, odpadového hospodářství, chytrých sítí a inteligentního měření a řadu dalších oblastí. Bohužel, v rámci zemí Visegrádské čtyřky probíhá v současnosti proces konvergence v České republice zřejmě nejpomaleji. Od roku 2008 se poměr českého a rakouského HDP na obyvatele v podstatě nezměnil a zdá se, že česká ekonomika začíná narážet na své kapacitní limity. Tuzemská ekonomika produkuje nejvíce přidané hodnoty v odvětvích, která stojí na začátku nebo na konci hodnotového řetězce. 9 z 10 nejvýznamnějších českých odvětví podle objemu vývozu se řadí mezi odvětví s nízkou přidanou hodnotou.

Právě postupné rozšiřování využití 5G sítí dle řady analýz významně přispívá ke zvyšování tempa ekonomického růstu. Náklady zpožděného rozvoje a implementace vysokorychlostní elektronické komunikační sítě o každý jeden rok znamenají pro českou ekonomiku roční ztrátu v intervalu 16,49 – 33,30 mld. Kč.

Nástroje digitalizace představují velmi širokou paletu uplatnění napříč všemi sektory ekonomiky. V plné síle se jejich funkčnost projevuje právě nyní v řešení virové pandemie, kdy poskytují on-line konzultace mezi lékaři a pacienty, pomáhají s diagnostikou pacientů pomocí umělé inteligence, urychlují vývoj léčiv, monitorují pohyb nakažených apod. Vysokorychlostní sítě proto mohou být klíčem k opětovnému nastartování výkonu tuzemské ekonomiky.

Co představují roční ekonomické ztráty nedokončené vysokorychlostní digitální infrastruktury?

Uvažujeme průměrnou roční ztrátu 24 mld. Kč, resp. střední hodnotu výše odhadnutého intervalu nákladů

4 nové krajské nemocnice

4 nové krajské nemocnice

500 nových mateřských škol

500 nových mateřských škol

10 tis. Kč pro každého člověka ve starobním důchodu

10 tis. Kč pro&nbspkaždého člověka ve&nbspstarobním důchodu

160 tis. elektrických invalidních vozíků

160 tis. elektrických invalidních vozíků

Montovna Evropy?

Česká republika má povinnost zareagovat na EU Toolbox do 30.4. a toto rozhodnutí bude mít zásadní vliv na to, jakým směrem se tuzemská ekonomika vydá.

Má-li se Česká republika zbavit svého nechvalného přízviska „montovna Evropy“, musí pro svůj základ konkurenceschopnosti vybudovat kvalitní vysokorychlostní infrastrukturu, tzn. investovat do výstavby optických sítí a rozvoje technologie 5G.

3 Doporučení CETA pro budování a implementaci vysokorychlostních sítí elektronických komunikací

1. Neomezovat konkurenci. Podpora konkurenčního prostředí a minimalizace tržních bariér.

Konkurenční boj je motorem růstu efektivity, snižování nákladů, a tedy i poklesu cen koncových produktů a služeb. Ex ante bariéry vysílají na trh negativních signály a odrazují zahraniční investory.

  • Omezení konkurence na trhu vysokorychlostního připojení v souvislosti s bezpečnostními riziky je spojeno s rizikem nárůstu investičních nákladů. Je zcela racionální a zodpovědné analyzovat veškerá potencionální bezpečnostní rizika. Ovšem úvahy o případných restrikcích je třeba vždy chápat také v kontextu možných ekonomických dopadů.
  • Případné vyřazení společnosti Huawei z konkurenčního boje v ČR prodraží plánované investiční náklady přibližně o 11,7 – 37,7 mld. Kč. Především na počátku investičního cyklu, kdy jsou ceny těchto technologií relativně vysoké, je nižší hodnota ukazatele tržní koncentrace velmi důležitá pro žádoucí vývoj inovativních aktivit a snižování nákladů v pokročilém stádiu cyklu.

2. Nastavení efektivního dialogu mezi tržními hráči a regulátorem.

Společnosti působící na trhu disponují širokou škálou informací ohledně nejnovějších tržních trendů, klíčových tržních bariérách, nebo také příležitostech a hrozbách, které přinesl nejnovější vývoj v oboru jejich podnikání. Česká republika by měla nastolit a vyvinout pracovní platformu pro realizaci příležitostí plynoucích z výhod, které 5G přináší - platforma by měla propojit subjekty jako Ministerstvo průmyslu a obchodu, regulační orgány a autority, obce a regiony, univerzity, průmysl (ICT Unie, Česká hospodářská komora), operátoři, poskytovatelé internetových služeb, dodavatelé. Česká republika by měla úzce spolupracovat se všemi dodavateli a její regulační orgány a představitelé státu musí komunikovat se všemi zainteresovanými stranami z průmyslu.

3. Podpora rozvoje konektivity.

Podpora konektivity znamená mimo jiné především masivní investice do digitální infrastruktury, vědy a výzkumu nebo také do rozvoje digitální gramotnosti. Rozsáhlé investice v oblasti technologie 5G, které vyžadují plné pokrytí optickou sítí, jsou v tuto chvíli naprosto zásadní.