5G pomáhá šetřit a chránit přírodu
5G šetří energii
Řešení a nástroje, jejichž existenci 5G sítě umožňují, mají potenciál snížit světovou hladinu emisí skleníkových plynů o 20 % do roku 2030. Cílem Evropské unie je snížit tyto emise do konce desetiletí o 55 % oproti hodnotám z roku 1990, nové technologie tak mohou významně pomoci. Díky pokročilým technologiím lze v současnosti monitorovat spotřebu energie tak, jako nikdy dříve. Chytré senzory, měřiče a energetické sítě nám umožňují v reálném čase zjistit, kde je potřeba energii přidat, ubrat, či zcela zastavit její přísun. Tomu se nové sítě snáze přizpůsobí i vzhledem ke své vyšší energetické elasticitě. Energii ovšem lépe využívají již samotné základnové stanice 5G. Jejich vylepšená konstrukce nepotřebuje chladící zařízení, čímž klesá spotřeba energie, zároveň ale disponují daleko větší kapacitou. Ve srovnání se 4G je přenos dat energeticky úspornější, nové sítě přenáší více dat za využití menšího množství energie.
Huawei společně s telekomunikační společností China Tower vyvinula řešení 5G Power, které díky chytré technologii dodává energii přesně na míru základnové stanici a jejím aktuálním potřebám. Podle našich statistik může toto řešení ročně ušetřit 4130 kWh energie na každé lokaci a snížit tak emise uhlíku o 1125 kilogramů. V průběhu roku 2022 mají být 5G stanice rozmístěny na dvou milionech míst napříč Čínou. Řešení Huawei 5G Power tak může každý rok ušetřit 8,3 miliardy kWh elektřiny, což je ekvivalent roční spotřeby energie v Estonsku. Ušetřená energie zabraňuje vzniku 2,3 miliard kilogramů emisí uhlíku, jejichž absorbování ze vzduchu by zabralo 130 milionům stromů celý jeden rok.
Číst více Skrýt
5G šetří vodní zdroje
Voda je základním předpokladem růstu zdravého ekosystému, udržitelného rozvoje i přežití člověka. Vlivem klimatických změn je však její dostupnost a kvalita v ohrožení. Sladkovodní zdroje tvoří pouze 3 % celosvětových zásob vody – její nedostatek postihuje v dnešní době zhruba 40 % světové populace. Statistiky OSN dokládají, že největším spotřebitelem sladkovodních zdrojů na světě je v současné době zemědělství, které využívá zhruba 70 % celosvětových zásob. Pouze 16 % vodních zdrojů využívají města a obce na provoz domácností a služeb, průmyslová odvětví oproti tomu spotřebují 12 %. Vlivem rostoucí populace, urbanizace i ekonomického růstu se poptávka po vodě zvyšuje – té ale nepřibývá.
Nová generace sítí může díky své mnohonásobně vyšší kapacitě zpracovávat obrovská množství dat a s pomocí umělé inteligence lze s těmito daty v reálném čase operovat a provádět potřebné kroky. Nasazení senzorů monitorujících množství vláhy v půdě umožní lokální úspory vody u velkoplošného zavlažování; čidla kontrolující stav potrubí nahlásí bezprodlení poruchu a uzavřou přívod vody, čímž zabrání jejímu plýtvání; inteligentní měřiče vyhodnotí výkonnost vodních čerpadel a jejich poznatky mohou zemědělcům snížit náklady na energii o 10 – 50 %. Pomocí IoT lze zabránit i plýtvání vodou ve městech. Například Praha ročně proplýtvá pětinu pitné vody, která proteče potrubím a následně zbytečně putuje do čističek. Chytré technologie tomu mohou předejít, a tím i snížit náklady celému městu.
Jednou z prvních vlaštovek mezi projekty zaměřenými na kontrolu vody pomocí chytrých technologií byla již v roce 2017 inteligentní vodní síť v čínském Šen-čenu. Nasazení inteligentních vodoměrů umožnilo vodárenské společnosti kontrolu a odečet všech údajů u čerpadel, nádrží, ventilů a dalších důležitých bodů distribuční sítě v reálném čase na dálku a využít údaje k automatizaci řízení procesů či potřebným změnám v režimu dle aktuálního stavu sítě. Celý tento systém IoT pomáhá řídit a plánovat, jakým způsobem je voda využívána, a zároveň umožňuje vysokou flexibilitu celé vodovodní sítě, díky čemuž výrazně přispívá k efektivnímu hospodaření s vodou.
Číst více Skrýt
5G chrání ovzduší
Čistý vzduch je jednou z nezbytných potřeb pro fungování veškerého života. Podle Světové zdravotnické organizace však 91 % veškeré populace dýchá vzduch, jehož kvalita se vymyká zdravým limitům. Vlivem znečištěného venkovního ovzduší zemře dle výzkumů každoročně zhruba 4,2 milionu lidí. Ačkoliv 5G technologie nemohou všem případům předejít, mohou současnou situaci významně zlepšit.
Už od roku 2017 vede Helsinská univerzita projekt MegaSense, v rámci kterého využívá nejnovějších technologií IoT k mapování ovzduší ve městě v reálném čase. Data posbíraná z monitorovacích zařízení vzájemně propojených prostřednictvím 5G ke cloudu umožňují zástupcům města i občanůmn vhled do aktuální situace, ale především dostatek dat k jejímu vyhodnocení a prostor k návrhu inovativních řešení například v dopravní infrastruktuře.
Právě chytrý management dopravy za použití IoT a umělé inteligence je základním stavebním kamenem budoucích inteligentních měst a ve svém národním plánu na implementaci a rozvoj sítí 5G v České republice s ním počítá i Ministerstvo průmyslu a obchodu. Plynulost dopravy umožněná systémem chytrých semaforů, čidel a monitorovacích i navigačních zařízení, které v reálném čase reagují na dopravní situaci ve městě, ušetří nejen čas řidičům a cestujícím, ale zejména pomůže snížit množství výfukových plynů generovaných auty stojícími v zácpě, na křižovatce či při hledání parkovacího místa.
Číst více Skrýt