Mohou technologie zachránit naši planetu?
Dnešní digitální technologie mění nejen způsob naší práce a života, ale také přístup k ochraně přírody, a to způsobem, který byl ještě před deseti lety nemožný. Inovativní řešení, která se zrodila díky technologiím, výrazně zefektivňují monitorování životního prostředí a umožňují využívání proaktivních systémů včasného varování v reálném čase. Takto lze bojovat proti hrozbám a podpořit opatření na ochranu přírody založená na datech nebo důkazech. Zmíněné pokroky bohužel přicházejí za minutu dvanáct. OSN uvádí, že až 1 milion druhů živočichů je ohrožen vyhynutím a svět čelí krizi biologické rozmanitosti nebývalého rozsahu.
Nedotčeno zůstává posledních 36 % deštných pralesů
Jednou z nejvýraznějších hrozeb pro biologickou rozmanitost je trvalé ničení přírodních biotopů. V současné době zůstává nedotčeno pouze 36 % světových deštných pralesů. Velký podíl na tom má nelegální těžba dřeva, která má na svědomí 50 až 90 % ztracených lesních porostů. Ekosystém deštného pralesa Palawan na Filipínách není výjimkou – na ostrově ročně zaniká les o rozloze odpovídající 7 700 fotbalovým hřištím, přičemž velkou část z této ztráty způsobuje nelegální těžba dřeva.
Když chráníte stromy, opatrujete i všechno ostatní v ekosystému deštného pralesa. Akustický monitorovací systém, který má odhalit nelegální těžaře a zabránit jim v jejich nekalých aktivitách, se skládá ze solárně napájených zařízení Guardian. Ta jsou z pravidla instalována vysoko v korunách stromů, kde jsou lidským okem nepostřehnutelná.
Zařízení dokáže detekovat zvuky motorových pil, nákladních automobilů, ale také lidského hlasu, který svědčí o přítomnosti nelegálních dřevorubců. Zvukové údaje jsou v reálném čase přenášeny do cloudové platformy prostřednictvím bezdrátové sítě, kde je interpretuje umělá inteligence. Při zjištění jakékoliv aktivity, která je pro les ohrožením, je strážcům deštného pralesa v reálném čase odesláno upozornění prostřednictvím aplikace v telefonu. Ochránci přírody pak mohou okamžitě vyrazit na místo a zabránit nelegální těžbě dříve, než začne.
Kromě toho lze umělou inteligenci využít i k rozpoznávání jednotlivých živočišných druhů, což umožňuje ochráncům přírody studovat chování populací, jejich rozšiřování a vliv vnějších faktorů. Například v rakouských mokřadech systém Guardian slouží ke studiu vlivu změny klimatu na život ptáků a obojživelníků. U jižního pobřeží Irska se naopak pomocí autonomních hydrofonů umístěných pod vodou zkoumá, jak hluk ovlivňuje sviňuchy, velryby a delfíny.
Předpokládá se, že údaje shromážděné v obou případech budou sloužit jako odrazový můstek pro účinné strategie na ochranu přírody.
Záchrana posledních 36 gibbonů
V lese Bawangling na čínském ostrově Hainan se na ploše 10 kilometrů čtverečných nachází 36 zbývajících Gibbonů hainanských. Abychom kriticky ohroženým gibbonům pomohli znovu se usídlit, musíme přesně vědět, kde se nacházejí a jak se chovají. Tradiční monitorovací metody, které se spoléhají na vizuální identifikaci prováděnou rangery nebo na off-line záznamová zařízení, jsou neúčinné: gibboni jsou rychlí, ostražití a pohybují se vysoko v korunách stromů. Stejně jako na Palawanu však můžeme naslouchat. Díky pěti akustickým zařízením, která byla v pralese rozmístěna v roce 2021, můžeme jednotlivé gibbony identifikovat s přesností 95 %.
A to je teprve začátek. V plánu je upravit parametry modelu umělé inteligence tak, aby bylo možné pro každého gibbona stanovit jedinečný hlasový identifikátor, který umožní ochráncům přírody sledovat v reálném čase dynamické změny ve struktuře jejich populace.
Bránit se dá i nelegálnímu rybolovu
Vyhynutí hrozí také sviňuše bezploutvé v čínské řece Jang-c'-ťiang. Zůstalo jich méně než 1 000, protože je zdecimoval nelegální rybolov, který z těchto kytovců v posledních dvou desetiletích učinil vzácný druh. V reakci na to zavedla Čína 1. ledna 2021 desetiletý zákaz rybolovu v povodí řeky Jang-c'-ťiang, což ovšem vyžaduje důkladné sledování celé řeky. Zdroje a logistika nutná k provozování takových věcí, jako jsou hlídkové lodě a pevné monitorovací stanice, znemožňují tradiční řešení.
Informační systém pro vymáhání zákazu rybolovu využívá infračervené termo kamery, které jsou rozmístěné na hlavních místech nelegálního rybolovu ve spojení s 5G sítí, dále pak cloud computing, umělou inteligenci a Big Data. Přínos tohoto řešení se projevil brzy po provedení pilotního projektu. Rybí populace se postupně obnovují a za posledních šest měsíců bylo v úseku řeky Wuhan spatřeno téměř 180 sviňuch.
Spolupráce nutná k úspěchu
Nyní začínáme využívat potenciál digitálních technologií ke snížení negativního dopadu lidské činnosti na naší planetu. Je zřejmé, že úspěch projektů závisí na partnerstvích, která propojují širokou škálu odborných expertních znalostí z technologických společností a ochranářských organizací, úsilí neziskovek, výzkumných pracovníků a dalších zúčastněných stran. Jakožto technologická společnost bude Huawei pokračovat v inovacích. Zároveň je však nezbytné, aby se více lidí z vědecké, technologické a environmentální komunity spojilo a společně usilovali o stejný cíl, ochranu našeho jediného domova.
Autor: Ken Hu, místopředseda představenstva Huawei
Přeloženo z článku: Can Technology Save Our Planet? – Huawei BLOG